Požár ve Zlíně je varováním. Skutečná ochrana majetku začíná dávno před vznikem požáru.

Rozsáhlý požár provozně skladovacího objektu ve Zlíně opět připomněl, jak významné mohou být ekonomické dopady požárů na podnikání. Přímé škody na budově a technologiích bývají často jen začátkem. Následují dlouhé odstávky výroby, ztráta zakázek, narušení dodavatelských řetězců, ohrožení pracovních míst a v krajním případě i ukončení činnosti společnosti.

Přesto je většina nových objektů stále navrhována především s cílem splnit minimální požadavky právních předpisů. Legislativa však stanovuje pouze základní úroveň bezpečnosti, jejímž hlavním cílem je ochrana života osob a omezení šíření požáru. Neznamená to automaticky optimální ochranu investice ani zajištění provozní kontinuity společnosti.

Otázkou proto není, zda objekt splňuje požadavky požárních předpisů. Skutečnou otázkou je:

Jak velkou škodu si může investor dovolit?

Ochrana majetku musí být součástí investiční strategie připravovaného projektu

Požární bezpečnost by neměla být vnímána pouze jako položka stavebního povolení nebo dokumentace PBŘ. Měla by být součástí celkové strategie řízení rizik společnosti již od prvních fází přípravy projektu.

Správně nastavená strategie požární ochrany významně snižuje pravděpodobnost rozsáhlých škod a současně zvyšuje šanci na rychlé obnovení provozu po mimořádné události.

1. Definování budoucího způsobu využití objektu

Jednou z nejčastějších chyb je navrhování objektů bez dostatečné znalosti budoucích provozů.

Investor by si měl již ve fázi návrhu odpovědět například na otázky:

• Jaké technologie budou v objektu instalovány?
• Budou se skladovat hořlavé kapaliny, plasty nebo lithium-iontové baterie?
• Jaká bude hustota skladování?
• Jaké změny provozu lze očekávat během životnosti stavby?
• Budou prostory pronajímány různým nájemcům?

Požární riziko objektu se může během několika let zásadně změnit. Konstrukce budovy však zůstávají stejné.

2. Návrh stavebně konstrukčního řešení s ohledem na ochranu investice

Požárně bezpečnostní řešení by nemělo pouze splnit minimální normové požadavky.

Je vhodné navrhnout konstrukční systém tak, aby:

• omezoval šíření požáru mezi jednotlivými částmi objektu,
• minimalizoval pravděpodobnost zřícení nosných konstrukcí,
• umožnil rychlejší obnovu provozu po požáru,
• chránil klíčové technologie a výrobní zařízení.

Rozdíl mezi minimálním legislativním řešením a řešením zaměřeným na ochranu majetku může představovat pouze malé procento investičních nákladů, avšak při požáru může rozhodovat o škodách v řádech desítek nebo stovek milionů korun.

3. Navýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí má význam

Minimální požární odolnost konstrukcí vychází z požadavků právních předpisů. To však nemusí být optimální z pohledu ochrany investice.

Vyšší požární odolnost nosných konstrukcí může:

• zabránit progresivnímu kolapsu budovy,
• omezit přenos požáru do dalších požárních úseků,
• vytvořit lepší podmínky pro zásah jednotek požární ochrany,
• významně snížit rozsah následných škod.

Zvláště u výrobních hal, skladů, logistických center nebo administrativních komplexů bývá toto opatření ekonomicky velmi efektivní.

4. Aktivní a pasivní požární ochrana nad rámec legislativního minima

Řada požárně bezpečnostních zařízení nemusí být při návrhu projektu právními předpisy vyžadována. Přesto mohou tyto prvky výrazně ovlivnit průběh požáru.

Mezi nejúčinnější opatření patří například instalace:

• elektrická požární signalizace,
• zařízení pro detekci hořlavých plynů a par,
• stabilní a polostabilní hasicí zařízení,
• automatické protivýbuchové zařízení,
• zařízení pro odvod kouře a tepla,
• požární klapky,
• požární a evakuační výtahy.

Každé z těchto opatření může znamenat rozdíl mezi lokálním požárem a úplnou devastací objektu.

Nájemní smlouva jako často opomíjené riziko

U objektů s více nájemci bývá jedním z největších problémů nejasně rozdělená odpovědnost.

Majitel objektu by měl mít již při přípravě nájemních smluv jednoznačně stanoveno:

• kdo odpovídá za provozuschopnost jednotlivých požárně bezpečnostních zařízení,
• kdo zajišťuje pravidelné kontroly, revize a zkoušky,
• kdo odpovídá za školení zaměstnanců,
• kdo vede požadovanou dokumentaci požární ochrany,
• kdo odpovídá za odstraňování zjištěných závad,
• jakým způsobem ověřuje vlastník plnění těchto povinností u jednotlivých nájemců.

V praxi se často setkáváme se situací, kdy se vlastník domnívá, že veškeré povinnosti přešly na nájemce. Nájemce je naopak přesvědčen, že za zařízení odpovídá vlastník objektu. Výsledkem je stav, kdy některé povinnosti neplní nikdo.

Takové situace představují významné právní i ekonomické riziko.

Kontrola plnění povinností nesmí skončit podpisem nájemní smlouvy

Samotné smluvní přenesení odpovědnosti nestačí.

Vlastník objektu by měl pravidelně ověřovat, zda nájemci skutečně plní své povinnosti v oblasti požární ochrany. Měl by mít nastavený systém interních kontrol, pravidelných auditů a vyhodnocování rizik.

Pouze tak lze předejít situaci, kdy jsou nedostatky odhaleny až při požáru nebo při kontrole orgánu státního požárního dozoru.

Sankce nejsou jediným rizikem

Neplnění povinností na úseku požární ochrany může vést k uložení významných pokut ze strany kontrolních orgánů. Ty však často představují pouze zlomek skutečných finančních dopadů.

Mnohem závažnější mohou být následné škody způsobené samotným požárem, dlouhodobé přerušení provozu, ztráta obchodních partnerů nebo odpovědnost za škodu vůči třetím osobám.

Jak se na neplnění povinností dívají pojišťovny?

Majitelé objektů často předpokládají, že případné škody plně pokryje pojištění. Tak jednoduché to však není.

Pojišťovna při likvidaci pojistné události standardně posuzuje nejen rozsah vzniklé škody, ale také to, zda pojištěný dodržoval své zákonné povinnosti a povinnosti vyplývající z pojistné smlouvy. Pokud se prokáže, že nebyly prováděny předepsané kontroly, revize nebo zkoušky požárně bezpečnostních zařízení, že zařízení nebyla provozuschopná nebo že organizace dlouhodobě neplnila povinnosti na úseku požární ochrany, může to mít významný vliv na průběh likvidace pojistné události. V závislosti na konkrétních okolnostech a podmínkách sjednaného pojištění může dojít ke snížení pojistného plnění, případně k uplatnění dalších práv pojišťovny.

Požární ochrana proto není pouze otázkou splnění legislativních požadavků. Je také důležitou součástí řízení pojistných rizik a ochrany hodnoty celé investice.

Požární bezpečnost jako strategická disciplína

Moderní přístup k požární bezpečnosti nespočívá pouze v plnění právních předpisů. Jeho cílem je především chránit investici, zajistit kontinuitu podnikání a minimalizovat ekonomické dopady mimořádných událostí.

Každý významný projekt by proto měl již od svého vzniku řešit nejen otázku, zda splňuje požadavky legislativy, ale především to, jaká úroveň ochrany odpovídá skutečné hodnotě majetku a významu provozu.

Teprve tehdy se požární bezpečnost stává skutečným nástrojem ochrany podnikání, nikoliv pouze administrativní povinností.